Velikonoce v „jiné době“

– téma zadané vyučující českého jazyka, na které mohli žáci tříd, v nichž učí, dobrovolně a podle své chuti napsat svůj malý literární příspěvek.

Přečtěte si některé z nich.

 

Lotr nám to nezkazí aneb Velikonoce v „jiné době"
Všichni jsme už marní,
letos nevyšly prázdniny jarní.
Protože vycházet zakázala vláda
a všem dětem už bolí záda.
Za bednou celé dny sedí,
nemůžou potkat lidi, s kterými sousedí.
Návštěva kamarádů - už to bude pár dní,
o obejmutí od blízkých všichni jen sní.

Všechno to začalo, když byl leden,
to přišel ten virus, darebák jeden.
Buďme pozitivní, je dobré počasí,
přece nám to ten lotr nezkazí.
Myjte si ručičky a jezte ovoce,
zeleninu taky, vím to od otce.
Vždy mi říká: „Běž do parku, ale vem si roušku,
aby ses mi nenakazil - ty můj drahoušku!"

Už se blíží barvení vajíček,
už všechna byla nakladena.
Co náš velikonoční zajíček?
Také ho čeká karanténa.
Budou se vůbec plést pomlázky?
Šupání se moc lidí nezúčastní.
Pojďme zkusit Velikonoce plné lásky!
Pojďme zůstat zdraví a šťastní!

Dan Hlaváček, Kvinta

 

 

Velikonoce v „jiné době“

Na letošní velikonoční svátky

nebudeme rádi vzpomínat,

ale pojďme se vrátit o pár let zpátky

a na naše prarodiče zavzpomínat.

 

Babičky nám rády vyprávěly,

jak Velikonoce trávily ony,

jak za nimi chlapci vyráželi

a chtěli vajec tuny.

 

Hoši si pletli pomlázku sami,

všude hledali vrbové proutí,

prošli snad všemi trasami,

kudy lenivá řeka proudí.

 

Letos to tak hezké nebude,

protože musíme být doma zavřeni,

bohužel nám nic jiného nezbude,

než respektovat opatření.

 

Je to důsledek té pandemie,

která se zde tvoří,

pomoci nedokážou ani vědecké akademie,

natož obyčejní doktoři.

 

Musíme těžké chvíle zvládnout

a držet pospolu,

nenechat virus svět ovládnout

a zůstat v neustálém pozoru.

 

Veronika Virtová, 2. A

 

 

 Velikonoce v „jiné době“

Když začnu přemýšlet nad tím, jaké vlastně letos Velikonoce budou, nedokážu si odpovědět. Moje představa se pohybuje někde mezi virtuálním koledováním (přes telefon, SMS zprávu…) až po koledování v „plynových maskách“.

Je to zvláštní, ale zároveň vtipné. Myslím, že velikonoční vajíčka budu letos malovat pouze v powerpointu a budu je posílat  mailem. :)

A jak to bude vypadat, když koledník ,,vyšupe” nějakou dívku třeba až po dvanácté hodině? A jak my dívky budeme koledníky polévat? Budou vůbec dodrženy každoroční tradice? Nikdy bych nevěřila, že něco takového, co se děje dnes, nastane.

Představte si to pondělní ráno bez koledníků. Vy, ženy, které máte doma alespoň nějakého muže, máte vyhráno. Ale co potom mají dělat dívky a ženy, které žijí samy…?

Přesto doufám, že se o nás muži i letos postarají a nenechají nás uschnout. I když pro letošek jim to tedy možná promineme, ale příští rok je opět budeme očekávat.

 

Adéla Veruňková, 1. B

 

 

Velikonoce v „jiné době“

Zanedlouho je tady Velký pátek,

pro všechny koledníky svátek.

Maminka barví první vajíčka,

na stole máme již čokoládového zajíčka.

Z trouby upečený beránek krásně voní,

v tom momentě na nás někdo zvoní.

Koledníci to však nebudou,

ty si letošní Velikonoce doma pobudou.

Ve světě se totiž vyskytla nebezpečná nemoc,

my ji budeme muset společně přemoct.

Každý z nás by teď měl nosit roušky,

aby v létě nemusel dělat opravné zkoušky.

Nám to však náladu nezkazí,

hlavně ať se nás co nejméně nakazí.

Každý doma teď něco peče,

vždyť ono nám nic neuteče.

Přeji Vám paní učitelko hodně zdraví,

ať Vás ten vir nezastaví.

 

Lucie Klementová, Septima

 

 

Velikonoce v „jiné době“

Velikonoce už jsou za rohem

Kluci zaplétají vrbové proutí

Pomlázky se stávají postrachem

A ženy se z toho hroutí

 

Letos je však rok přestupný

Koledovat mohou i děvčata

Každý chlapec je proto smutný

Nezbude na ně pořádná výplata

 

Děti vyčkávají zajíčka

Těší se na hledání sladkostí

V kalendáři škrtají políčka

Dny přetékají nedočkavostí

 

Maminky začínají barvit vajíčka

Sbírají do vázy kočičky

Tatínci dělají něco jen zřídka

Sotva uklidí nádobí do myčky

 

Mají to být svátky klidu

Oslavy Ježíšova vzkříšení

Legendy o mléku a medu

Vypráví se s nadšením

 

Velikonoce klidné přeji

Zpestřené mojí krátkou básní

Básnické střevo však nemám

Snad to i tak úsměv rozjasní

 

Sophie Šarláková, Septima

 

 

Koronolice

Brzy už tu budou Velikonoce,

třeseme se na ně zase po roce.

Bohužel nám tu teď řádí nějaký virus,

slyšela jsem, že je to pěkný hnus.

 

Vajíčka letošní rok nebarvím,

kdo by si pro ně přišel, totiž nevím.

Zkusila bych uplést pomlázku,

ale pochybuju, že bych zvládla krásku.

 

Každý den roušku nosím,

mohlo už by to skončit, prosím?

Začínám už z toho cítit bolest na spánku.

Přines mi nějakou radost, velikonoční beránku.

 

Aneta Heroutová, Septima

 

 

Velikonoce v „jiné době"

Přijď, zajíčku koledníčku,

na koledu k nám.

Protože tě mám moc ráda,

koledu ti dám.

Svítit bude sluníčko,

básničku mi řekneš sám.

Dám ti za to vajíčko.

Přijď, zajíčku, k nám.

Na koledu všichni chodí,

ke mně doufám nepřijdou,

protože to snad už vědí,

že jsem paní tvou.

 

Matyáš Janský, Septima