Vejprnická 56, 318 00 Plzeň 378 605 711 posta@sgpilsen.cz
en de ru es
Sportovní gymnázium Plzeň Vstupní brána na vysokou školu

Fulltextové vyhledávání

Horní menu

Drobečková navigace

Úvod > Aktuality > Rozhovory pod vysokou sítí - nový „volejbalový seriál“

Rozhovory pod vysokou sítí - nový „volejbalový seriál“



V našem novém “volejbalovém seriálu” bychom vám rádi poskytli rozhovory s našimi bývalými hráčkami a žákyněmi Sportovního gymnázia Plzeň, které aktuálně nastupují v české extralize žen. Každý týden Vám přineseme jeden rozhovor o volejbalových začátcích, studiu na „sporťáku“, zážitcích z volejbalové Plzně a současném životě profesionální sportovkyně.

Adéla Benediktová - 2. díl

Nicole Šmídová - 3. díl

Hana Judlová - 4. díl

Eva Rutarová - 5. díl

V prvním díle představujeme univerzálku brněnských Šelem Michaelu Beránkovou.

Michaela_Beránková_VK Šelmy Brno.jpgMichaela Beránková (21 let, univerzálka)
VK Šelmy Brno

Michaela přišla studovat na sportovní gymnázium a hrát za Plzeň ze Sokolova. Byla vždy velice pracovitá a cílevědomá hráčka. Mezi její přednosti patřila neustálá nespokojenost se svým výkonem a snaha o zlepšení.

Míše jsme položili pár následujících otázek:

1) V jakém klubu teď hraješ a jak jsi zde spokojená?

Již druhou sezónu působím v extraligovém týmu žen VK Šelmy Brno. V klubu jsem spokojená. Jsem ráda, že jsem dostala příležitost učit se od hráček, které mají spoustu zkušeností jak z české extraligy, tak i ze zahraničních soutěží a to si myslím, že je pro mladé hráčky velmi přínosné.

2) Jde zvládnout při extralize žen i studium vysoké školy?

Studuji obor radiologický asistent na Masarykově univerzitě v Brně. Studium je samozřejmě při trénincích a zápasech náročné, ale zvládnout to jde. A hlavně, když máte nějaký cíl a správnou motivaci, tak jde podle mě zvládnout všechno.

3) Vzpomeneš si ještě, jaký byl nejlepší zážitek s volejbalem v Plzni?

Zážitků z Plzně mám spoustu. Pro mě to byl spíš domov než jen škola a tréninky. Jako tým jsme sice nikdy nikde nebyly nejvyšší hráčky a ani nejlepší útočnice, ale vždy jsme vynikaly skvělým týmovým výkonem. Když jsem byla ve druhém ročníku, dostaly jsme se až do finále extraligy kadetek proti Olympu Praha. Bohužel jsme nevyhrály titul, ale byl to neskutečný zážitek. Opravdu skvělé také bylo, když jsme poslední rok v juniorkách jely do Brna na závěrečný turnaj extraligy Final six. Sice jsme nezískaly medaili, ale porazily jsme právě favorizovaný tým Olympu a tím se umístily před ním na 4. místě, takže jsme se dočkaly drobné odplaty za nezískaný titul.

4) Jaké máš další cíle?

Mé cíle byly vždy ty nejvyšší. Ráda bych i nadále působila v nejvyšší české soutěži a doufám, že získám se svým týmem medaili. Samozřejmě bych chtěla vyzkoušet i zahraniční volejbal, ale na to je přede mnou ještě velký kus práce.

5) Co bys vzkázala mladým volejbalistkám, které se v současné době rozhodují, zda jít studovat na sportovní gymnázium a hrát za Plzeň?

Mladým hráčkám bych chtěla vzkázat, že pokud chtějí dál růst volejbalově i lidsky, pak je pro ně sportovní gymnázium i volejbalový klub v Plzni správné místo. Hodně jsem se naučila a sportovci jsou obecně fajn lidé. Pokud se rozhodnete studovat a dělat nějaký sport naplno, bude to náročné. Výsledky nemusí být viditelné hned, může to trvat klidně i rok nebo dva. Je důležité být trpělivý a pracovat na sobě. Pak to ale stojí za to.

6) Kdy jsi začala přemýšlet o extralize žen?

Já jsem vždy měla ráda volejbal, rodiče jsou volejbalisti, sice jen amatérští, ale já jsem nikdy neuměla dělat věci jen napůl a asi i proto u mě první myšlenka na extraligu žen přišla velmi brzy, už na základní škole, když jsem hrála za Sokolov, ale to byl opravdu spíše jen sen. O tom, že by se mohl stát realitou, jsem začala uvažovat až později v Plzni, asi ve druhém ročníku.

7) Co pro tebe bylo motivací v průběhu studia na gymnáziu v každodenním tréninkovém procesu?

Když máte ten sport rádi, není těžké se motivovat. Pro mě byla motivace to, že je o víkendu zápas, chci hrát dobře a chci vyhrát. Ale někdy taky může být trénink i jen "relaxační" část dne, když toho máte třeba hodně ve škole a potřebujete chvilku trochu nemyslet.

Míšo, děkujeme za rozhovor a přejeme ti splnění všech tvých snů!

Zpět na seznam hráček

Autor: Mgr. Jindřich Pavlík

 

Ve druhém díle našeho seriálu bychom vám rádi nabídli rozhovor s naší „odchovankyní“ Adélou Benediktovou. V současnosti je Adéla hráčkou VK Šelmy Brno a první půlku letošní sezóny hostovala v extraligovém týmu žen Volejbal Přerov.

Adela_Benediktová_VK Šelmy Brno.jpgAdéla Benediktová (20 let, blokařka)
VK Šelmy Brno

Adéla začínala s volejbalem v Plzni a prošla všemi mládežnickými kategoriemi v našem týmu TJ Lokomotiva Plzeň. Patřila do užšího výběru kadetské i juniorské reprezentace ročníku 2000/2001.

Adéle jsme položili následující otázky:

1) V jakém klubu teď hraješ a jak jsi zde spokojená?

Momentálně jsem na hostování v Přerově. Ale na konci ledna se vracím zpět do klubu Šelem Brno, kde působím už druhým rokem. V obou klubech jsem spokojená.

2) Jde zvládnout při extralize žen i studium vysoké školy?

Zatím studium VŠ zvládám, ale není to pro mne zrovna lehké skloubit. Když člověk chce, jde všechno, sport mě bohužel nebude živit navždy. Studuji na Masarykově univerzitě v Brně na Fakultě ekonomicko-správní obor Regionální rozvoj a cestovní ruch.

3) Vzpomeneš si, ještě jaký byl nejlepší zážitek, který jsi zažila s volejbalem v Plzni?

Plzeňských zážitků mám spoustu, vyrostla jsem tu. Ale mezi ty nejsilnější patří určitě sezóna 2015/16, kdy jsme v extralize kadetek obsadily 2. místo. Sešel se skvělý tým a bonusem byla medaile na konci sezóny.

4) Jaké máš další cíle?

Mým cílem je vybojovat si v extralize místo v základní sestavě a dlouhodobým snem je zahraniční angažmá.

5) Co bys vzkázala mladým volejbalistkám, které se v současné době rozhodují, zda jít studovat na sportovní gymnázium a hrát za Plzeň?

Vzkázala bych jim, že pokud opravdu chtějí hrát volejbal, pak je sportovní gymnázium místem, kde se jim dostane skvělého skloubení tréninků, školy a zároveň i regenerace a zdravotní péče, kterou nemá každý mládežnický klub.

6) Kdy jsi začala přemýšlet o extralize žen?

Vlastně už v 11 letech, kdy jsme jako „mladý žáby“ mohly utírat palubovku na Final Four Českého poháru v Plzni.

7) Co pro tebe bylo motivací v průběhu studia na gymnáziu v každodenním tréninkovém procesu?

Motivací pro mě bylo stále se zlepšovat, abychom s týmem Plzně vyhrávaly v extralize, abych se udržela v týmu RD 2000/01 a jednou se možná mohla volejbalem živit.

Adélko, děkujeme za rozhovor a přejeme ti pevné zdraví a úspěch v boji o základní šestku.

Zpět na seznam hráček

 

Autor: Mgr. Jindřich Pavlík

 

Třetí díl našeho seriálu vám přináší rozhovor s úspěšnou absolventkou sportovního gymnázia Nicole Šmídovou. V současnosti je Nicole čerstvě hráčkou VK UP Olomouc. Dříve prošla i několika dalšími extraligovými týmy (VK Prostějov, TJ Sokol Šternberk). V tomto týdnu si odbyla také svou premiéru v ženské Champions League!

Nicole_Šmídová_VK UP Olomouc.jpgNicole Šmídová (22 let, nahrávačka)

VK UP Olomouc

Niky začínala s volejbalem v Plzni a prošla všemi mládežnickými kategoriemi. Patřila do užšího výběru kadetské i juniorské reprezentace ročníku 1998/1999 a v minulém roce už nahlédla i do reprezentačního družstva žen.

Niky jsme položili následující otázky:

1) V jakém klubu teď hraješ a jak jsi zde spokojená?

Druhou sezónu působím v týmu TJ Sokol Šternberk, ale od začátku února se přesouvám do spřáteleného klubu VK UP Olomouc. Ve Šternberku jsem celkově spokojená, i když hlavním úkolem klubu je vychovávat mladé hráčky a tolik zápasů se vyhrát nepodaří. V týmu Olomouce už to bude o něčem jiném. Ten má ambice na extraligový titul.

2) Jde zvládnout při extralize žen i studium vysoké školy?

Studuji obor biochemie na Přírodovědecké fakultě univerzity Palackého. Studium je to náročné, většinu volného času strávím učením. Ale skloubit se to dá, klub mi vychází vstříc a dostávám určité úlevy.

3) Vzpomeneš si ještě, jaký byl nejlepší zážitek, který jsi zažila s volejbalem v Plzni?

Nejraději vzpomínám na vítězné semifinále v extralize kadetek, kdy jsme porazily tým Prostějova. Ve finále to nakonec nevyšlo, ale 2. místo v extralize kadetek byl výborný úspěch pro plzeňský mládežnický volejbal.

4) Jaké máš další cíle?

Mým cílem je dostudovat vysokou školu, vyhrát extraligový titul a v budoucnu si zahrát za některý ze zahraničních týmů.

5) Co bys vzkázala mladým volejbalistkám, které se v současné době rozhodují, zda jít studovat na sportovní gymnázium a hrát za Plzeň?

Určitě bych jim “Sporťák” doporučila. Je to skvělá škola s výborným zázemím jak pro studium, tak i pro volejbal. Učitelé jsou velmi vstřícní. Trenéři jsou také super, velmi ráda na všechny vzpomínám.

6) Kdy jsi začala přemýšlet o extralize žen?

Nad extraligou žen jsem přemýšlela od začátku střední školy, vytyčila jsem si to jako svůj cíl. Reálné to začalo být na začátku 3. ročníku, kdy mě poprvé oslovili trenéři šternberského a prostějovského týmu. To jsem ale nabídky odmítla, protože jsem chtěla střední školu dostudovat doma v Plzni.

7) Co pro tebe bylo motivací v průběhu studia na gymnáziu v každodenním tréninkovém procesu?

Asi největší motivací pro mě byl (a stále i je) fakt, že mě volejbal strašně bavil. Zároveň jsme s holkami i trenéry měli super partu, o to to bylo lepší. Tréninky jsem brala jako určité odreagování od studia, i když se muselo vždy makat.

Niky, děkujeme za rozhovor a přejeme ti energii pro studium a pevné nervy v boji o extraligový titul. J

Zpět na seznam hráček

 

Autor: Mgr. Jindřich Pavlík

 

Vážení příznivci plzeňského volejbalu,

ve čtvrtém díle našeho „volejbalového seriálu“ bychom vám rádi nabídli rozhovor s další naší úspěšnou hráčkou Hanou Judlovou, v současnosti hráčkou VK KP Brno.

Hana_Judlová_VK KP Brno.jpgHana Judlová (20 let, blokařka)

VK KP Brno

Hanka začínala s volejbalem v Rokycanech a do Plzně přišla v kategorii starších žákyň. Během studia na sportovním gymnáziu patřila do užšího výběru kadetské i juniorské reprezentace ročníku 1998/1999, 2000/2001.

Hance jsme položili následující otázky:

1) V jakém klubu teď hraješ a jak jsi zde spokojená?

Momentálně hraji za volejbalový klub Královo pole Brno. V klubu jsem moc spokojená, vybojovala jsem si místo v základní sestavě a tento rok si mě trenér vybral jako kapitánku.

 

2) Jde zvládnout při extralize žen i studium vysoké školy?

Studium je při vrcholovém sportu samozřejmě náročné, při zkouškovém období se moc nevyspím, ale daří se mi to zvládat i se slušným studijním průměrem. Studuji regionální rozvoj a cestovní ruch na ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity.

3) Vzpomeneš si, ještě jaký byl nejlepší zážitek, který jsi zažila s volejbalem v Plzni?

Nejlepším zážitkem pro mě byl zisk 2. místa v extralize kadetek na Olympu.

4) Jaké máš další cíle?

Mým aktuálním cílem je umístit se s týmem do 5. místa v extralize žen, dále bych příští rok chtěla dostudovat bakaláře a pak se uvidí, co bude dál.

5) Co bys vzkázala mladým volejbalistkám, které se v současné době rozhodují, zda jít studovat na Sportovní gymnázium a hrát za Plzeň?

Sportovní gymnázium je určitě způsob, jak si usnadnit studium při vrcholovém sportu. Učitelé nám vždy vycházeli vstříc. A i když to byla dřina, moc ráda vzpomínám na ty čtyři roky, co jsem tam strávila.

6) Kdy jsi začala přemýšlet o extralize žen?

Já jsem nad tím vlastně začala přemýšlet, až když mi přišla první nabídka do extraligy žen. Přišlo to na finálovém turnaji extraligy v Brně, a byla jsem ve druháku.

7) Co pro tebe bylo motivací v průběhu studia na gymnáziu v každodenním tréninkovém procesu?

Motivací pro mě bylo asi hlavně to, že jsem chtěla být nejlepší a táhnout tým a společně získat medaile na finálových turnajích. Také jsem působila v národním týmu 98/99 a 00/01 a i to byla pro mě velikou motivací neustále se zlepšovat.

Hanko, děkujeme za rozhovor a přejeme ti hodně pozitivní energie a sebevědomí pro váš mladý tým v Brně.

Zpět na seznam hráček

Autor: Mgr. Jindřich Pavlík

 

Pátý díl „volejbalového seriálu“ vám přináší rozhovor s úspěšnou hráčkou a naší odchovankyní Evou Rutarovou. Eva již nasbírala mnoho zkušeností v domácí extralize i v zahraničních soutěžích.

 Eva Rutarová RD CZE.jpegEva Rutarová (32 let, blokařka)

Eva začínala s volejbalem v Mariánských Lázních a do Plzně přišla v kategorii starších žákyň. Patřila také do výběru mládežnické reprezentace.

Evě jsme položili několik tradičních otázek:

1) Evo, jde zvládnout při extralize žen i studium vysoké školy?

Samozřejmě jde, jsem toho důkazem. J Je to samozřejmě náročné, jak fyzicky (po trénincích, kdy jste unavení a nejradši byste si šli lehnout, se musíte učit), tak psychicky (donuť se k tomu, opravdu se soustředit a překonat fyzickou únavu).

2) Vzpomeneš si ještě, jaký byl nejlepší zážitek, který jsi zažila s volejbalem v Plzni?

Obecně na volejbal v Plzni mám jen dobré vzpomínky. Byly jsme skvělá parta, měly jsme super trenéry a dělaly jsme to pro radost. Nejsilnější zážitky mám z výhry ČP v Brně a ze soustředění ve Španělsku. J 

 

3) Co bys vzkázala mladým volejbalistkám, které se v současné době rozhodují, zda jít studovat na Sportovní gymnázium a hrát za Plzeň?

Jít studovat na Sportovní gymnázium Plzeň je skvělá volba, protože můžete skloubit volejbal, který vás tak moc baví s kvalitním studiem. Navíc dvoufázové tréninky vás skvěle připraví na profesionální kariéru sportovce v budoucnu. 

4) Jakými kluby jsi prošla? V čem vidíš rozdíly mezi českou extraligou a zahraničím?

Prošla jsem třemi českými kluby (Liberec, Olomouc a Prostějov) a několika zahraničními kluby (Německo – Berlín, Švýcarsko – Lugano, Rakousko – Vídeň, Maďarsko – Nyiregháza, Belgie – Charleroi). Největší rozdíl mezi Českem a zahraničím je v profesionalitě, zázemí, realizačním týmu a regeneraci. V zahraničí je velký důraz kladen na kondiční přípravu, fyzio a regeneraci. V Česku bohužel ve spoustě klubů není kladen tak velký důraz na kondiční přípravu a regeneraci.

5) Jaké jsou podle tebe plusy a mínusy života profesionální sportovkyně - volejbalistky?

Díky volejbalu jsem se seznámila se spoustou zajímavých lidí, řadou profesionálů, získala jsem spoustu kamarádek na celý život a mohla jsem vidět spoustu zemí, poznat jiné kultury, naučit se jazyky, to je velké plus. 

Mínusy jsou čas, který musíte obětovat, všechny ty víkendy strávené po halách, neustálé cestování, balení a vybalování, ale samozřejmě to za to stojí a já bych neměnila. J

6) Jaké jsou tvoje největší sportovní úspěchy a nejsilnější zážitky? 

Za největší úspěch považuji titul vítěze Evropské zlaté ligy 2019 s reprezentací ČR z chorvatského Varaždinu, to byly nejsilnější emoce. Ale samozřejmě si moc vážím i výhry maďarského poháru s týmem Nyiregyháza a každé medaile z ligy nebo z poháru ať už z Česka nebo ze zahraničí, kterou jsem získala. 

7) Kdo, nebo co tě na tvé cestě nejvíc ovlivnilo?

Nejvíc mě ovlivnila moje mamka, která mě vlastně k volejbalu přivedla a nedovolila mi skončit, když jsem začínala a nešlo mi to. J Takže jí patří největší díky, protože bez ní bych nikdy nedosáhla toho, čeho jsem dosáhla. Samozřejmě díky patří všem nejbližším, kteří mě vždycky podporovali a byli tu pro mě, když se mi nedařilo, nebo jsem neměla sílu. A samozřejmě i všem trenérům, kondičákům a fyzioterapeutům, že se mnou měli trpělivost, děkuji moc! ☺

Evo, děkujeme za rozhovor a přejeme ti hodně štěstí a životních vítězství.

Zpět na seznam hráček

Autor: Mgr. Jindřich Pavlík